top

Přírodní park:
S účinností od 1. června 1999 vyhlásil Okresní úřad Brno-venkov na částech katastrálních území Medlov, Němčičky,   Pravlov,  Kupařovice,  Malešovice a Odrovice ve smyslu ustanovení  § 12 odst. 3 a § 77 odst.3   ČNR  č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Přírodní park Niva Jihlavy.

Přírodní park Niva Jihlavy se nachází na jihu okresu Brno-venkov kolem 8 km toku Jihlavy mezi obcemi Pravlov a Odrovice. Leží v Dyjsko-svrateckém úvalu v podcelku Dyjsko-svratecká niva a jen část západního okraje přírodního parku zasahuje do podcelku Drnholecká pahorkatina. Území parku se nachází v nadmořské výšce přibližně 180 m – 200 m na rozloze zhruba 1 300 ha. Většina území leží na kvartérních nivních sedimentech, na západě se vyskytují kvartérní písky a štěrky. Východní okraj parku lemují neogenní sedimenty. Největší zajímavostí parku je přirozeně meandrující tok řeky Jihlavy široký až 20 m a hluboký 2 m. Lze tak sledovat přirozený tok řeky a její činnost – vymílání nárazových břehů a ukládání písků do podoby pláží na vnitřních krajích řeky, uvnitř které se tvoří štěrkové lavice.

Vymezení přírodního parku          
Přírodní park zahrnuje části katastrálních území Medlov, Němčičky, Pravlov, Kupařovice,  Malešovice a Odrovice o celkové rozloze 13 km2.  Hranice přírodního parku využívá v terénu jednoznačných linií / komunikací II. A III. třídy/.Od místa křížení silnice II/395 s hranicí okresu prochází  hranice přírodního parku směrem severozápadním  po této silnici do obce Pravlov, odtud po silnici III/39520 přes řeku Jihlavu do obce Němčičky a dále po silnici III/39521 přes obec Medlov k hranici okresu. Jižní hranice  přírodního parku je totožná s hranicí okresu Brno – venkov. Pozemky státních silnic, které tvoří hranice přírodního parku nejsou jeho součástí.    Přesné vymezení hranic přírodního parku Niva Jihlavy je zakresleno v mapách 1:10 000, které jsou součástí originálu tohoto nařízení a jsou uloženy na referátu ŽP Okresního úřadu Brno-venkov.

Poslání přírodního parku
Posláním přírodního parku je ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a  historická charakteristika oblasti, při umožnění únosného turistického využití a rekreace. Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotou. V podmínkách přírodního parku Niva Jihlavy, je pro krajinný ráz charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou  toku větší nížinné řeky volně meandrující  říčními nánosy. V okrese Brno – venkov  jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typicky krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé  břehové porosty a dva systémy poříčních jezer / starých ramen řeky  Jihlavy /, které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm  s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle  vlastního neupraveného toku Jihlavy k nejcennějším lokalitám přírodního parku.  Kromě přirozeného toku Jihlavy , starých říčních ramen a fragmentů lužního lesa je celé území přírodního parku silně ovlivněno lidskou činností  a má charakter  kulturní krajiny, do které nesporně patří zemědělské užívání pozemků v souladu s příslušnou kulturou jednotlivých parcel.

Přesto jde z hlediska zachování krajinného rázu o jedinečné zachovalé nivní území bez velkých negativních a rušivých vlivů. Zachování a zlepšení uvedených krajinářských a přírodních hodnot  je posláním přírodního parku.

Vegetace:
Z přírodního hlediska je území cenné pro druhovou pestrost dřevinné vegetace. Břehové porosty jsou často pokryty přirozenou vegetací olše lepkavé (Alnus glutinosa), jilmu habrolistého (Ulmus minor), jilmu vazu (Ulmus laevis), vrb (Salix sp.), javoru babyky (Acer campestre), dubu letního (Quercus robur), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), topolu bílého (Populus alba) nebo lípy srdčité (Tilia cordata). Lesy na většině území jsou znehodnocovány cizími dřevinami, především trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) ajavorem jasanolistým (Acer negundo). Místy lze ve fragmentech lužního lesa objevit typické bylinné patro s orsejem jarním (Ficaria verna) a dymnivkou dutou (Corydalis cava). U Medlova a u Malešovic se dochovaly fragmenty poříčních jezer s typickou vodní a mokřadní vegetací s kosatcem žlutým (Iris pseudacorus), šmelem okoličnatým (Butomus umbellatus), blatouchem bahenním (Caltha palustris) nebo stulíkem žlutým (Nuphar lutea).

Fauna:
V řece Jihlavě žije řada druhů ryb, jako je mník jednovousý (Lota lota) nebo jelec jesen (Leuciscis idus). Ze savců zde žije bobr evropský (Castor fiber) a občas se vyskytuje také vydra říční (Lutra lutra). V březích hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis) a břehule říční (Riparia riparia). V porostech kolem břehů pak lejsek šedý (Muscicapa striata), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), žluva hajní (Oriolus oriolus), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), žluna zelená (Picus viridis), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) či krutihlav obecný (Jynx torquilla). Hnízdívá tu také čáp bílý (Cicconia ciconia), křepelka polní (Coturnix coturnix), rorýs obecný (Apus apus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), žluva hajní (Oriolus oriolus), bramboříček černohlavý (Saxicola rubicola), raroh velký (Falco cherrug) či včelojed lesní (Pernis apivorus). Území je také stanovištěm mokřadních ptáků na průtahu či jejich zimovištěm. Vidět zde tudíž lze také volavku popelavou (Ardea cinerea), volavku bílou (Egretta alba), bukače velkého (Botaurus stellaris), kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), vodouše kropenatého (Tringa ochropus), pisíka obecného (Actitis hypoleucos) nebo rybáka obecného (Sterna hirundo). V ramenech řeky se rozmnožuje řada obojživelníků – čolek obecný (Triturus vulgaris), kuňka ohnivá (Bombina bombina), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana kl. esculenta) nebo skokan skřehotavý (Rana ridibunda). Žije tu také užovka obojková (Natrix natrix) a pravděpodobně i užovka podplamatá (Natric tessellata).

Cvrčovický splav:
Všemi vyhledávaná, magická lokalita v obci Cvrčovice, kde se nachází fenomenální splav a most z roku 1946 typ Bailey. Most je složený ze dvou polí o délce 24m. Nosnost mostu je 16tun. Hlavní dominantou řeky Jihlavy ve Cvrčovicích je však jez na 18,4 km. Délku přepadové hrany má úctyhodných 94 m. Spád (rozdíl hladin) 4 m. Nepohyblivé jezové těleso je tvořeno systémem betonových komor vyplněných kamením a štěrkem. Příčný tvar má podobu pultové střechy 1:5. Přelivovou plochu tvoří betonová deska o tloušťce 30 cm. Průměrný roční průtok 10,4 m3/s. Průměrné roční srážky 591 mm. Průměrná roční teplota vody 11,9 °C. 
Od splavu směrem do Pohořelic byl vybudován v 15. - 16. století Mlýnský náhon, který napájí pohořelickou rybniční soustavu. V roce 1997 byla u splavu vybudována malá vodní elektrárna.


Vodní turistika:

Z vodáckého hlediska se jedná o ne příliš známý úsek řeky, o to je však krásnější, při plavbě nepotkáte kromě pár rybářů živáčka. Dolní Jihlavu můžeme naplánovat na víkend, kdy v sobotu nastoupíme na řeku v Dolních Kounicích, odkud nás čeká 13,6 km plavby v meandrech a lužních zátočinách převážně neregulovaného toku. Ve Cvrčovicích se můžeme utábořit, občerstvit se a druhý den se vydáme na plavbu dlouhou 11 km přes Pohořelice do Ivaně. Celý úsek je zpravidla celoročně sjízdný a svou pohostinností a intimní lahodou připomíná neposkvrněné lůno přírody. Jihlavka je zde proti hořejším úsekům zúžená a jakoby zmenšená, se zarovnaným písčitým dnem a čistou vodou, bez padlých stromů a jiných překážek a jakožto příjemná a milá říčka si své zdrobnělé jméno plně zaslouží. Je plná velkých ryb, poletují nad ní volavky a ledňáčci. I proto je dolní Jihlavka řekou, která se vloudí do vašeho srdce a nalezne v něm své trvalé místo.

Více informací, včetně kilometráže a průtoků naleznete na www.raft.cz.

Sportovní rybolov:
Řeka protéká lukami, lužními lesy a remízky v mělkém údolí. Koryto neupravené s nízkými břehy, šířka toku 5-10 m, voda tažná. Krajina místy zalesněná a řídce osídlená, dopravou nesnadno přístupná. Rybářům se však nabízí pestrý výběr druhů (kapr, štika, cejn, jelec tloušť, lín, parma, okoun, ostroretka).